Kalymnos - Mekka sportovního lezení

V průběhu zimy jsme dostali nabídku zahájit letošní lezeckou sezónu na jednom malém Řeckém ostrůvku. O Kalymnosu jsem už párkrát slyšel v nádherných superlativech, ale zatím nebyla tendence vypravovat se na 3000 kilometrů vzdálené místečko. Nicméně se domluvila fajn parta, nakoupili jsme letenky z Frankfurtu a mohlo se vyrazit. Cesta byla úmorná - 10 hodin na letiště autem, v brzkých nedělních hodinách odlet z Frankfurtu na vedlejší ostrov Kos, nekonečné čekání na trajekt, smlouvání ceny s taxikářem a vytoužený příjezd do hotýlku na kraji místního letoviska Masouri. Vesnice Masouri byla přímo pod hlavní lezeckou lokalitou ostrova a z ubytování jsme měli lezecké sektory dostupné pěšky.

V neděli i v pondělí nám počasí moc úsměvu nepřineslo - lézt se dalo, ale víceméně bylo pod mrakem, větrno a teplota kolísala kolem 12°C. Tehdy se nám zdálo, že v ČR bylo tepleji. Naštěstí se vše od úterý změnilo a slunce nás nepřestalo šetřit (někteří se hned první slunečný den stihli spálit). Do konce týdne se počasí drželo a dovolilo nám každý den ochutnávat místní lezecké speciality - a že bylo z čeho vybírat.

Na celém ostrově je 64 lezeckých sektorů a počet cest se blíží k 1 700. Vybere si tu opravdu každý jak z obtížnosti, tak i ze struktury místního vápna. Nám se podařilo za 6 dní pobytu navštívit 5 sektorů a vylezlo se cca 36 cest. Cesty jsou vesměs kolem 25 - 30 metrů dlouhé a spousta lezecký průvodců doporučuje i 70 metrové lano. Lezeckého guida koupíte přímo v Masouri za 35 eur (nebo můžete zapůjčit za 30 eur :) na adrese: Josef Hekela, Cholevova 41, Ostrava). Lezlo se výborně a zdejší vápno dovolilo lézt celý pobyt bez pauzy - obtížnosti našich cest se pohybovali od 5b do 7a. Shodli jsme se, že nejkrásnější jsou sektory a cesty s žebrovitými krápníky, které se na jiných oblastech v Evropě až tak často nevidí (aspoň ne na těch tradičních).

Pobyt jsme pojali opravdu dovolenkově a tak jsme se do skalních sektorů dostali vždy až kolem 11 hodiny, odlezli svých cca 180 metrů a večer navštívili nějakou ze zdejších restaurací. Míst pro občerstvení je ve vesnici více než dost (výborný byl místní gyros) a všichni jsou tu až pozoruhodně příjemní a milí na návštěvníky - dle názoru prodavače místního marketu je to jejich životní styl :). Ve vesnici jsou potravinové obchůdky a jeden mini market, kde nakoupíte vše potřebné - jídlo, pečivo a metaxu (1l za 13.90 eura), která nechyběla žádný večer a ve spojení s pokojovou terasou, ze které je výhled na moře tvořili nerozlučný pár.

Pro dopravu po ostrově se doporučují skútry, které se zapůjčíte za 8 až 10 eur na den v některé z místních půjčoven přímo ve vesnici.

Cesta zpět byla díky lepší návaznosti trajektu, dopravy na letiště a letu o něco svižnější - od hotelu jsme se slzou v očích odjížděli v neděli v 7:30 a do Ostravy jsme dojeli v pondělí ve 2:00.

Kalymnos je nádherné místo, které můžu všem doporučit pro „pravou dovolenou", jen mám strach z nadcházející sezóny a návštěvy našich okolních lezeckých oblastí, když byla ze startu laťka nasazená takhle vysoko...

Poznámka (Mick): Je mi líto, ale na starých stránkách se fotky ukládaly velmi malé, pokud by měl někdo větší originály, tak ať se mi ozve.